Pokud si erotické masérky spojujete se sexem, tak je to naprosto v pořádku. Je to stejné, jako když si autosalon luxusních vozů spojíte s krásným designem a špičkovou technikou nebo londýnskou Tate Gallery se špičkovým uměním. Můžeme si o placeném sexu myslet, že je amorální nebo zvrhlý, stejně tak jako ho můžeme považovat za užitečný a krásný. Podívejme se kousek do historie. J. J. Rousseau je znám jako filosof a nejeden ze světových státníků se občas zaštítí některým z jeho citátů. Ale nikdy nevzpomene, že jako byl celoživotní vášnivý onanista a milostný styk se ženami využíval jen příležitostně. Umím si představit, že šikovná ruka erotické masérky by mu rozhodně přišla vhod.

Navíc jako mladík byl velmi pohledný, takže o ženy by nouzi mít neměl. Jenže nechtěl. Často se o něm píše, jako o čisté duši, která se chtěla věnovat myšlenkám a duši a nikoliv tělesnu, jenže opak je pravdou. Sebeukájení je tělesno v tom nejryzejším slova smyslu. Navíc vyrůstal mezi muži a hledal spíše matku než milenku. Jeho otec hodinář se o něj nestaral a strýc, kterému byl svěřen na výchovu ho „mateřskou péčí“ taky zrovna nezahrnoval. Náhradní matkou ve smyslu ženy, která ho pohladila a ke které se přitulil, byla stará panna, mademoiselle Lambercierová, která dělala hospodářku na faře. Pokud hledáte správný výraz pro jeho celoživotní sexuální inklinaci k sobě samému, tak to nebyla ani tak sebeláska či narcismus, ale Oidipovský syndrome lásky k matce.

Kdyby v mládí byla při ruce nějaká erotická masérka, možná by byl svět o některé z jeho celosvětově proslulých citátů ochuzen. Ale abychom z veleváženého filosofa neudělali úplného sexuálního abstinenta, připomeňme historku z jeho života. Baron Grim a kaplan vévoda z Koburgu-Gothy ho přemluvili k návštěvě jednoho s nejšpinavějších pařížských nevěstinců. Traduje se, že si odtud odnesl ošklivou kocovinu. Upřímně se mu nedivím. Asi bych se raději taky opil.

Nicméně Rousseau rovněž hlásal návrat k přírodě. Svým způsobem tak inspiroval nudisty,  což bylo a je velmi sympatické hnutí po celém světě. Sám jsem prošel několika nudistickými plážemi a nahota mi v zásadě nevadí. Ale nudistické kempy mě nikdy neoslovily. Dívat se, jak hrají plážový volejbal krásné slečny to ano, ale jak stojí frontu na pivo nazí pupkatí strejdové, to ne. Ne, že bych je odsuzoval. Jsou spokojení, mají dovolenou a užívají si ji, takže o nic nejde. Koho to uráží, ať jde o kemp dál. Jsem-li v nudistickém kempu, tak musím s nahotou počítat stejně tak, jako v divadle počítám s večerní róbou.

Evoluce stvořila člověka jako poněkud legračního tvora a nikde jinde se to neukáže víc než na nudistickém kempu. Nahý člověk je z hlediska fyzického přizpůsobení vlastně totálně bezbranný. Žádné zuby a drápy, ani běhat rychle neumí, bojí se tak malých tvorů jako jsou myš nebo pavouk a vlastními silami toho zase moc neuloví. Naštěstí si „podmanil“ nástroje, kterými vykopal díru na mamuta, nasadil pazourkový hrot na oštěp. Uměl vykřesat oheň pro zahřátí i upečení masa. Teplo a světla pak drželo šelmy v uctivé vzdálenosti od obydlené jeskyně. Nahotu neřešil. O sexuálním životě jeskynních předků toho vlastně vůbec víme jen málo Měli i oni sex a erotické masáže pro radost nebo ho brali jako pouhopouhou potřebu pro zachování rodu?

Myšlenky na sex, ať už jako sexuální hrátky, nebo skutečné spojení vedoucí k uspokojení (nejlépe obou a ve stejný okamžik) jsou mezi lidmi extrémně běžné. Byť to tak na první pohled nevypadá. Ale zamyslete se, kdy jste s kámoškami u vínka nebo kamarády u piva naposledy nějaké vztahově sexuální téma probírali. Tipuji, že zas tak dávno to nebylo.

Back to Top