Vitrína tradiční pražské cukrárny s větrníky, kremrolemi a laskonkami na talířcích

Dezerty Praha nabízí na každém rohu, ovšem ne všechny mají s místní tradicí mnoho společného. Turisté ve frontách na trdelník obvykle věří, že ochutnávají typickou českou specialitu. Skutečné pražské cukrovinky ale najdete jinde, ve vitrínách s větrníky, kremrolemi a laskonkami. Kkteré zákusky tedy opravdu patří k české tradici a podle čeho poznáte poctivou cukrárnu? To se dozvíte v tomto článku.

Proč je trdelník všude, kde chodí turisté

Projdete-li se Starým Městem či Malou Stranou, minete během pár minut několik stánků s točícími se válci těsta. Vůně skořice a karamelizovaného cukru láká a trdelník plněný zmrzlinou či šlehačkou se stal oblíbeným motivem fotografií na sociálních sítích. Pro mnoho návštěvníků je proto symbolem Prahy stejně jako Karlův most.

Jeho popularita má jednoduché vysvětlení. Příprava probíhá přímo před očima zákazníků, výsledek dobře vypadá a dá se jíst za chůze. Do pražského centra se ale trdelník rozšířil teprve v posledních zhruba dvaceti letech. Řada Čechů starší generace ho z dětství vůbec nezná.

Dřevěný stůl v kavárně s větrníkem, kremrolemi a laskonkami na talířcích a šálkem kávy

Odkud trdelník skutečně pochází

Původ trdelníku nelze dnes určit přesně, ale nejsilnější stopa vede na Slovensko. Asi největší nárok na něj má slovenské město Skalica, jehož trdelník získal v Evropské unii chráněné zeměpisné označení pod názvem Skalický trdelník. Velmi podobné pečivo zná i maďarská kuchyně, kde se mu říká kürtőskalács. Podle místních legend dovezl recept do Skalice na konci 18. století kuchař z Transylvánie.

 Trdelník je tedy skutečné tradiční pečivo. Jen nepochází z Prahy a s českými cukrárnami ho nespojuje žádná dlouhá historie.

Které dezerty patří k pražské cukrářské tradici

Opravdovou českou klasiku najdete ve vitrínách cukráren. Řada těchto zákusků má kořeny v 19. a na počátku 20. století, kdy se v Praze a ve Vídni rozvíjela kavárenská kultura.

Větrník a věneček

Větrník tvoří velký kulatý kus odpalovaného těsta, který se rozřízne a naplní žloutkovým krémem a karamelovou šlehačkou. Vršek pokrývá karamelová poleva. Menším příbuzným je věneček s otvorem uprostřed a klasickou bílou polevou. Věneček zmiňuje už Magdalena Dobromila Rettigová ve své Domácí kuchařce.

Kremrole a rakvička

Kremrole jsou trubičky z listového těsta plněné ušlehaným bílkovým krémem a posypané cukrem. Do českých zemí se patrně dostaly z Vídně na počátku 19. století. Rakvička je křehký korpus z cukru a vajec ozdobený šlehačkou. Svůj neobvyklý název dostala podle tvaru, nikoli podle nějaké smutné příležitosti.

Laskonka a pražská koule

Laskonka spojuje dvě kokosové pusinky s máslovým krémem, nejčastěji karamelovým, oříškovým či kávovým. Pražská koule ze dvou vrstev piškotu s karamelovým krémem, obalená v čokoládě a arašídech, po roce 1989 na čas z vitrín zmizela. Dnes se do některých cukráren znovu vrací.

Sladkosti z domácí české kuchyně

Česká sladká tradice nežije jen v cukrárnách. Velkou roli hraje domácí pečení a osvědčené recepty od babiček. Patří sem kynuté buchty s povidly či tvarohem, bábovka k nedělní kávě a koláče s makem, tvarohem nebo ovocem. Jablečný závin připomíná společnou historii s Rakouskem, kde se peče podobně jako u nás.

Svébytnou kapitolou jsou ovocné knedlíky, které u nás podávají jako sladký oběd. Na Vánoce se peče vánočka a cukroví, kterého hospodyně připraví klidně deset i více druhů. Tyto dobroty v běžných kavárnách najdete méně často, ovšem v tradičních bistrech a jídelnách se objevují pravidelně.

Sladkosti, které patří k ročním obdobím

Některé dezerty ochutnáte jen v určitou dobu. Na Velikonoce se peče mazanec a beránek z piškotového těsta, posypaný moučkovým cukrem. V listopadu se kolem svátku svatého Martina objevují svatomartinské rohlíčky plněné tvarohem, mákem nebo ořechy. V létě vládnou ovocné koláče a bublaniny s jahodami, meruňkami a švestkami. Pokud do Prahy přijedete v některém z těchto období, zeptejte se v cukrárně na sezónní nabídku.

Jak poznat poctivou cukrárnu

Opravdové tradiční dezerty Praha nabízí hlavně tam, kde se peče na místě a v menším množství. Při výběru se řiďte několika jednoduchými znaky.

  1. Vitrína se mění podle dne. Čerstvé zákusky dochází a odpoledne už nemusí být všechny druhy k mání.
  2. Krémy chutnají máslem a vejci. Poctivý větrník poznáte podle hutného žloutkového krému bez chemické pachuti.
  3. Ceny odpovídají běžné cukrárně. Výrazně předražené zákusky na turistických trasách obvykle platíte za lokalitu.
  4. Zákazníky jsou i místní. Pokud u pultu slyšíte češtinu, jste na dobré adrese.

Nebojte se také zeptat obsluhy, které zákusky pečou přímo na místě a které dovážejí. V poctivé cukrárně vám rádi poradí i s výběrem pro první ochutnávku.

Kde dezerty ochutnat mimo turistické centrum

Klidnější atmosféru a poctivé zákusky najdete v rezidenčních čtvrtích. Karlín patří k místům, kde se v posledních letech otevřela řada kaváren a cukráren, které pečou z kvalitních surovin.

Karlín dělí jen pár zastávek od historického centra. K procházce lákají příjemné ulice s parkem na Karlínském náměstí, pro delší pobyt se k ubytování hodí apartmány Praha Karlín, odkud se ke kavárnám i do centra dostanete pěšky či tramvají. Sladké objevování Prahy tak můžete rozložit do několika dní.

Sladká Praha bez turistické kulisy

Trdelník k pražské atmosféře dnes patří, jeho kořeny ovšem sahají mimo české země. Pokud chcete poznat skutečnou místní tradici, zamiřte do cukrárny a ochutnejte větrník, kremroli nebo laskonku, případně domácí buchty a koláče. Nejlepší zákusky obvykle najdete o pár ulic dál od hlavních památek, kde se peče pro místní. 

Jana Černíková

Back to Top